Další ze školních slohovek. Tentokrát méně povedená, ale co už... je na památku čerstvé maturantce :)
Lhostejnost k druhým a lhostejnost k osudu celku je přesně tím, co otevírá dveře zlu" (úvaha)
Citát Václava Havla byl, je, a bohužel se zdá, že také vždy bude aktuální. Chyby minulosti už nezměníme, ale násilí dneška můžeme proměnit ve spolupráci budoucnosti.
Nemá smysl vymlouvat se na nedostatek informací nebo na to, že u nás je všechno v pořádku. Všichni víme, že to není pravda. Média neustále přinášejí zprávy z válečných zón, o nesnázích podvedených lidí, o nesnášenlivosti mezi lidmi. Pravděpodobně i tento nevysychající proud negativních informací nese díl viny na lhostejnosti posluchače. Špatné se stalo normálním, nehodným reakce.
Lidé jako by si neuvědomovali, že ignorujeme-li agresivitu vůči někomu jinému, je otázkou času, kdy se obrátí proti nám. Stát pak před sebejistým nepřítelem neznalí účinné obrany, je i v té nejbanálnější situaci, nepříjemné.
Existují samozřejmě bílé vrány chápající tento fakt a snažící se přilákat pozornost ke světovým problémům nejrůznějšími způsoby. Nakolik jsou jejich snahy úspěšné, je otázkou, když jim naslouchají většinou jedinci podobně založení.
Byli by ale tito lidé schopni reagovat v konkrétní situaci? Dnes je naprosto běžné být napaden za bílého dne, uprostřed rušného místa a zůstat bez pomoci. Přitom přesně tohle je základ všeho. Bojí se snad kolemjdoucí o své vlastní zdraví a majetek? Jde o jakýsi pud sebezáchovy, a to i v situacích, kdy by to tak být nemuselo? Nejde jen o odstup, který si udržujeme od zbytku světa? Nebo jen nevíme, co máme dělat, protože jsme se s podobnou situací nikdy nesetkali?
Je na každém z nás, abychom se snažili v rámci našich možností chránit nejen sebe, ale i ostatní, protože klíčem k řešení každého problému je především opravdová snaha jej řešit.
Nemá smysl vymlouvat se na nedostatek informací nebo na to, že u nás je všechno v pořádku. Všichni víme, že to není pravda. Média neustále přinášejí zprávy z válečných zón, o nesnázích podvedených lidí, o nesnášenlivosti mezi lidmi. Pravděpodobně i tento nevysychající proud negativních informací nese díl viny na lhostejnosti posluchače. Špatné se stalo normálním, nehodným reakce.
Lidé jako by si neuvědomovali, že ignorujeme-li agresivitu vůči někomu jinému, je otázkou času, kdy se obrátí proti nám. Stát pak před sebejistým nepřítelem neznalí účinné obrany, je i v té nejbanálnější situaci, nepříjemné.
Existují samozřejmě bílé vrány chápající tento fakt a snažící se přilákat pozornost ke světovým problémům nejrůznějšími způsoby. Nakolik jsou jejich snahy úspěšné, je otázkou, když jim naslouchají většinou jedinci podobně založení.
Byli by ale tito lidé schopni reagovat v konkrétní situaci? Dnes je naprosto běžné být napaden za bílého dne, uprostřed rušného místa a zůstat bez pomoci. Přitom přesně tohle je základ všeho. Bojí se snad kolemjdoucí o své vlastní zdraví a majetek? Jde o jakýsi pud sebezáchovy, a to i v situacích, kdy by to tak být nemuselo? Nejde jen o odstup, který si udržujeme od zbytku světa? Nebo jen nevíme, co máme dělat, protože jsme se s podobnou situací nikdy nesetkali?
Je na každém z nás, abychom se snažili v rámci našich možností chránit nejen sebe, ale i ostatní, protože klíčem k řešení každého problému je především opravdová snaha jej řešit.
Žádné komentáře:
Okomentovat